Punk Triathlon 2023 - Foto, Reports, Video
21 August 2023
Fotografie 2023:
- Sociální sítě + Tomáš Langhammer:
ZDE
Video 2023:
Reporty účastníků 2023:
- Alena Vrátná: ROCK PUNK TRIATLON ( = poloviční verze Krušnomanského otevřeného treninku na tratích železného muže KOT - PUNK TT ) v našich Krušných Kruškách ! Je to již 7.ročník setkání lidí různého věku, s cílem prověřit svého sportovního ducha a morál, který je tu vždy potřeba v hojné míře a s vědomím ( a teď si vypůjčím slova Tomáš Langhammer ), že o výsledky tady jde až na posledním místě…( i když každý podvědomě závodím).Užila jsem si ho maximálně a spokojenost veliká ( když přijdu do cíle a mám ještě celé odpoledne volno). Milým překvapením bylo, že jsem nebyla jediná žena a spolurockerkou byla Barbora Hozová, která v každém depu nakojila svého synka ( obrovský obdiv k jejímu výkonu) ! 2km plavání v jezeře Barbora, 90 km cyklistiky v těch nejtěžších kopcích Krušných hor a trailový běh 21 km v krásných lesích kolem sportovního areálu Klíny ….celkem nastoupáno 3000 m a čas lehce pod 9 h…v tom horku , které panuje , mi vše sedlo( nebyla mi konečně zima ve vodě) , ale musela jsem sebou hodit, páč můj Míra spěchal do Teplic na fotbal a chtěl mě vidět v cili. Obrovské poděkování Tomášovi a @ Andrea Langhammerová, je to již čtvrtý nelehký závod, který organizují ( během 4 měsíců).Děkuji mému Mírovi za podporu a té mladší části rodiny , kteří mi přišli dodat šťávu v cyklistické části. Hluboce se klaním všem, kteří si včera sáhli pod pomyslné dno a vrací se k nám . Je to obrovská energie vás všechny potkat !“ A votom to je! “ ( jak k píše Tom Langhammer )
- Michal Dragan: Punk is not dead! Už neviem kedy a kde som sa dozvedel o Krušnoman Extreme Punk Triathlon (KOT). Ale bol mi veľmi sympatický prístupom – žiadne cut-off časy, na pohodu, proste si užiť triatlon a získať nové zážitky. Registráciu som samozrejme nestihol. Ale keď sa chce, všetko sa dá a pár správach s Tomáš Langhammer som bol medzi účastníkmi tohto otvoreného tréningu. Potvrdenie, že som na správnom mieste začalo už pri rozprave. Krátka, výstižná a vtipná. Bodaj by boli všetky také! Upokojuje ma pohľad na štartovú listinu – je nás 18. To znamená, že ak prídem do cieľa, tak budem určite v TOP 20. A ešte aj jediný Slovák. Na parádu! Tentokrát idem bez supportu, chvalabohu hlásia slnečné počasie a tak môžem ísť naľahko. Na mieste stretávam Petr Dragoun s Pavel Karban a dohadujeme sa, že či by som nemohol využiť ich auto, aby mi odviezli náhradný plášť, dušu a oblečenie. Kdyby neco. Deň D. Teplo hneď z rána. Možno aj preto som sa skoro počas plávania. Po asi 1,3 km vybieham na breh, spravím čo treba, ale dpč, obliecť sa do mokrého neoprénu vyzerá ako nekonečný príbeh. Nejak sa to podarí a zvyšok plávania je už v pohode. 4 km za cca 1:30. V depe pohodička, čo to sme pokecali s ostatnými a po štvrťhodinke vyrážam na bike. Petr má na mňa náskok asi 20 minút, tak Pavlovi do auta hádžem ešte nejakú výživu. Budeme sa +- stretávať na trati a nemusím všetko vláčiť sám. Trasa vám to bola pekná, raz hore, raz dolu. Zjazdy krásne, stúpania kruté. Občas miestni vrchári, ktorí ako ma rýchlo dobehli, tak aj predbehli. Po asi 60 km stretávam chalanov – Petr chytili defekt a od tohto momentu sa držíme pri sebe. Počasie žiadna sláva. Praží slnko a teplota tak 27-29. Na 110 km si dávame „chladiacu pauzu“ v depe Stará škola. Limonáda a pivko. A môžeme pokračovať ďalej. Napriek tomu, že pijem a jem, tak ma začína vypínať. Pri niektorých stúpaniach si uvedomujem, že šlapem so zavretými očami. O pár minút neskôr si uvedomím, že tak idem aj zjazd. Na predposlednom stúpaní mi Pavel dal vychladenú coca-colu a poviem to takto, svätená voda nedokáže také zázraky. Posledné stúpanie Col du KOKOT vyšlapem na pohodičku a smerujem do depa. Peter je za mnou, tak nám rovno objednávam polievku. Chalanom v depe vravím, že to bolo naozaj poctivých cez 4300 výškových. Organizátori totiž často struhnú nejaké číslo, ale realita ukáže o pár stoviek výškových menej. Dávame ešte rýchlu sprchu a môžeme vyraziť na turistickú časť. Nakoniec zisťujem, že som „vyhral“ aj ocenenie, za najdlhšie depo v T2. Turistickou časťou je myslený beh. Ten však praktizujeme len v zbehoch, inak ideme rýchlou chôdzou. Po pár km sa k nám pridáva Pavel na bicykli, ktorý slúži ako švédsky stôl. Takto nejak si v pohodičke vykračujeme až do 9 km do cieľa. Potom však zbadáme za sebou svetlo z čelovky jedného pretekára a pohodička sa mení na „boj o prežitie“. Zrazu vieme aj pobehnúť a kontrolujeme či je stále za nami. Chvalabohu nás čaká hlavne zbeh a potom už len cca 2 km hore zjazdovkou. Svetielka sa zbavíme a do cieľa prichádzame nakoniec s náskokom cca 15 minút. Až to vyzerá, že sme sa hecli. Nakoniec celý tento tréning za 20 hodín, 13 minút. Bol to výživné, poučné, ale hlavne krásne a s množstvom zážitkov so super ľuďmi. Prišiel som bez supportu, nakoniec som mal podporu ako keby som mal tri tímy – Michal mi odviezol auto zo štartu do cieľa, Pavel robil support na trati a supporti iných pretekárov sa vždy opýtali či niečo netreba a keď bolo, tak mi dali. Netreba zabudnúť na všetkých z organizačného tímu, ktorí toto všetko zbúchali a robia to zo srdiečka. Ďakujem, že to robíte. Takéto tréningy sú.